Františkánská mozaika

Da chi andremo, Signore?                          Ke komu půjdeme, Pane?

«Da chi andremo. Signore?                           „Ke komu půjdeme, Pane?

Solo Tu hai parole di vita»,                            Jen ty máš slova života“,

eppur sempre la strada ci porta                      a přece nás cesta vede

a fuggire dal monte del sangue.                       k útěku z krvavé hory.

Il sepolcro ha pesante la pietra                       Hrob má těžký kámen

e il tuo fianco è squarciato per sempre:           a tvůj bok je probodnut navždy:

come dunque possiamo capire                        jak tedy můžeme pochopit

il mistero, se tu non lo sveli?                            to tajemství, když nám to neodhalíš?

Mentre il sole già volge al declino,                 Zatímco se už slunce obrací k západu,

sii ancora il viandante che spiega                     buď ještě pocestným, který vysvětluje

Le Scritture e ci dona il ristoro                        Písma a dává nám občerstvení

con il Pane spezzato in silenzio.                       Chlebem rozlámaným v tichu.

Cuore e mente illumina ancora                        Srdce a mysl znovu osviť,

perché vedano sempre il tuo volto                   aby stále viděly tvou tvář

e comprendano come il tuo amore                  a pochopili, jak nás tvá láska

ci raggiunge e ci spinge più al largo.                 dostihuje a tlačí na hlubinu.

A Tè, Cristo, risorto vivente,                           Tobě, Kriste, živý Vzkříšený,

dolce amico che mai abbandoni                       sladký příteli, jenž nikdy neopouštíš,

con il Padre e lo Spirito santo                          s Otcem a Duchem Svatým

noi cantiamo la gloria per sempre.                    navždy pějeme slávu.

Inno di D.M. Turoldo, Neanche Dio può stare solo, Piemme, Casale Monferrato 1991, str. 107-108).

Resta con noi, Signore, la sera,               Zůstaň s námi, Pane, večer,
quando le ombre si mettono in via                když se stíny vydávají na cestu
e scenderà sulle case la tenebra                    a na domy sestoupí temnota
e sarà solo terrore e silenzio.                        a bude jen strach a ticho.
Ognuno è solo davanti alla notte,                  Každý je sám vůči noci,
solo di fronte alla sua solitudine,                    sám tváří v tvář její samotě,
solo col suo passato e futuro:                        sám se svou minulostí a budoucností:
il cuore spoglio del tempo vissuto.                 srdce svlečené z prožitého času.

Resta con noi, Signore, la sera,                     Zůstaň s námi, Pane, večer,
entra e cena con questi perduti:                     vejdi a povečeř s těmito ztracenými:
fa' comunione con noi, Signore,                     buď ve společenství s námi, Pane,
senza di te ogni cuore è un deserto.               bez tebe je každé srdce pouští.
Ora crediamo, tu sei il Vivente,                      Nyní věříme, ty jsi ten Živý,
sei il compagno del nostro cammino,             jsi společník na naší cestě,
ti conosciamo nel frangere il pane,                 poznáváme tě při lámání chleba,
tu dai il senso ad ogni esistenza.                     ty dáváš smysl naší existenci.
Ora corriamo di nuovo al Cenacolo,              Znovu běžíme do Večeřadla
gridando a tutti:                                             a křičíme ke všem:
"Abbiam visto il Signore!".                            „Viděli jsme Pána!“
Nuova facciamo insieme la Chiesa,               Učiníme spolu novou církev,
di uomini liberi da ogni paura.                        z lidí svobodných od každého strachu.
A te, Gesù, o Risorto, ogni gloria:                  Tobě, Ježíši, veškerá sláva,
ora risorgi in ognuno di noi,                           nyní jsi vzkříšen v každém z nás,
perché chi vede te veda il Padre,                   neboť kdo vidí tebe, vidí Otce,
l'eguale Spirito in tutta la terra!                       a také Ducha po celé zemi!

Tu sai Tommaso…                                         Ty víš, Tomáši...

Pure per noi sia Pasqua, Signore:                    Ať jsou, Pane, Velikonoce i pro nás.

vieni ed entra nei nostri cenacoli,                        Přijď a vstup do našich večeřadel,

abbiamo tutti e di tutto paura,                             máme všichni a ze všeho strach,

paura di credere, paura a non credere...             strach věřit, strach nevěřit...

Paura di essere liberi e grandi!                            Strach být svobodní a velcí!

Vieni ed abbatti le porte dei cuori,                      Přijď a vyraz dveře našich srdcí,

le diffidenze, i molti sospetti:                                nedůvěru, i mnohá podezření:

tutti cintati in antichi steccati!                               všichni obehnaní starými ohradami!

Entra e ripeti ancora il saluto:                              Vejdi a zopakuj znovu ten pozdrav:

«Pace a tutti», perché sei risorto;                        „Pokoj všem“, neboť jsi vzkříšen;

e più nessuno ti fermi: tu libero                     a ať tě už nikdo nezastaví: ty, svobodný

di apparire a chi vuoi e ti crede!             zjevovat se tomu, komu chceš a kdo ti věří.

Torna e alita ancora il tuo spirito                      Vrať se a znovu dechni svého ducha,

come il Padre alitò su Adamo:                               jako Otec dechl na Adama:

e dal peccato sia sciolta la terra,                            a země bude uvolněna z hříchu

che tutti vedono in noi il Risorto.                            a všichni v nás uvidí Vzkříšeného.

Credere senza l'orgoglio di credere,                       Věřit bez pýchy z věření,

credere senza vedere e toccare!...                  věřit, aniž bychom viděli a dotkli se!...

Tu sai, Tommaso, il dramma degli atei,                    Ty znáš, Tomáši, drama ateistů,

tu il più difficile a dirsi beato!                ty, jenž jsi nejobtížněji nazýván blahoslavený!

Anima mia canta e cammina,                  Duše má, zpívej a kráčej,
anche tu fedele di chissà quale fede              i ty, věřící nevím jakou vírou,
oppure tu uomo di nessuna fede                   anebo ty, člověče žádné víry,
camminiamo insieme                                    kráčejme spolu

e l’arida valle si metterà a fiorire.                  a vyprahlé údolí začne kvést.
Qualcuno,                                                    Někdo,
Colui che tutti cerchiamo                              Ten, koho všichni hledají,

ci camminerà accanto.                                  kráčí vedle nás.

Pasqua: festa della pietra rovesciata         Velikonoce: svátek odvaleného kamenu,

nuova aurora del mondo;                              nová jitřenka světa;

giorno di un sepolcro                                    den hrobu,

che ormai è vuoto per sempre.                     který je odteď už navždy prázdný.

E l’angelo dice:                                               A anděl říká:

non cercate fra i morti Colui che vive.        nehledejte mezi mrtvými Toho, kdo žije.

Pasqua: tempo del povero                            Velikonoce: čas chudého,

che torna a sperare,                                       jenž se vrací k doufání,

perché Dio è sceso a liberarlo,                     neboť Bůh sestoupil, aby ho osvobodil,

a rompere le catene dai suoi piedi                aby rozlomil okovy na jeho nohou,

per farlo camminare a testa alta.                   aby mu dal kráčet s hlavou vztyčenou.

Ma ci sono ancora poveri                             Ale jsou ještě chudí,

che credono alle nostre parole?                   co věří našim slovům?

Io voglio sapere                                              Chci vědět,

se Cristo è mai stato creduto,                       jestli Kristus byl někdy věřen,

se l’evento è reale e presente,                      jestli ta událost je skutečná a přítomná,

se è venuto e viene e verrà.                          jestli přišel, přichází a přijde.